První čtvrthodina připomínala ve sparťanském pojetí tornádo - domácí obrana se dostala pod hydraulický lis a čisté konto odolávalo výhradně díky vynikajícímu výkonu brankáře Chvalovského. Někteří záložníci chmelařů nedostatečně vypomáhali defenzivě a ta se neustále dostávala pod přečíslení, z něhož dokázala Sparta vyrábět brankové příležitosti i přesná zakončení jak na běžícím pásu. Po Haškově dlouhém balonu se prosmýkl po pravé straně Prohászka a procvičil Chvalovského z úhlu. Stejná dvojice se utkala i ve 12., když po Perglově »žlutém« faulu centroval na druhou tyč na Prohászkovu hlavu Baranek, ale domácí gólman opět exceloval. Dvě minutky nato obkroužil Obajdin Tichotu a kolmou přihrávkou vysunul Lokvence - jenže u jeho kopaček už číhal skvěle vyběhnuvší Chvalovský! Okamžiky extrémního tlaku vrcholily. V 16. si Obajdin narazil s Lokvencovou patičkou a pálil k tyči, jenže Chvalovský junior připravil tatínkovi k jeho narozeninám s dvoudenním zpožděním ten nejlepší dárek - vynikající výkon, takže i tento balon lapil. Blšanští, jejichž dosavadní výkon si koledoval o debakl, se začali pozvolna probouzet v 18. prvně prozkoušel Čalouna Bittengel. Sparta ale rozhodně neztrácela dech: ve 22. Prohászka na Horňákův centr nedoskočil, míč tak spadnul Lokvencovi k nohám, jenže »Šoulu« to zaskočilo a balon byl ten tam. Chvíli nato se ke střele z úhlu dostal po Haškově přihrávce Prohászka a rozezvučel tyč! Hrozit ale pomalu začínali i Beránkovi svěřenci, nejprve situaci tři na tři ukončil trochu zbrklou střelou Šimák, pak začaly přicházet smrtonosné standardní situace. Ve 30. po Vrabcově trestném kopu odvrátila obrana míč k Perglovi, který Čalouna donutil k tomu, aby prokázal své umění létat. Na druhé straně se o šest minut později po akci Obajdina s Barankem opět zaskvěl jeho domácí protějšek. A ve 39. se blšanský stadion dočkal jednoho z nejskvostnějších okamžiků své historie. U jeho zrodu byla hrubá chyba V. Svobody, který ztratil míč uprostřed hřiště, domácí brejk však Sparta »uklidila« alespoň na roh. Jeho mistrným exekutorem se stal exsparťan Vrabec a míč exkluzivně načechral na hlavu nejlépe střílejícímu českému obránci Pavlu Drskovi - 1:0! Po Tichotově nahrávce pak ještě v euforii těsně nad hlavičkoval Hogen a po Haškově minele pálil k tyči Pospíšil, Čaloun však nespal. Celé druhé dějství se odehrálo podle nepříliš nápaditého scénáře, lidově řečeno: Sparta bušila do sevřené blšanské obrany jak »hluchej do vrat«. Vše se takřka výhradně odehrávalo na jediné polovině hřiště, ale ze sparťanských kopaček se s příbývající nervozitou ztrácely lehkost, rychlost i nápaditost. Přesto v 63. posunul Baranek míč do stoprocentní šance Sieglovi, jenomže ten na něj vůbec nereagoval... Blšany věnovaly bránění všechny síly, někteří i víc a na ploše se stále častěji někdo svíjel s křečemi. S blížícím se koncem zápasu se začala probouzet do té doby tajné (čti takřka neviditelná) zbraň trenéra Ščasného - tentokrát stažený útočník Siegl. V 88. po Votavově centru Chvalovského hlavičkou jen poškádlil, ve třetí minutě nastavení už udeřil se vší vehemencí. Po (možná trochu vymodleném) faulu na Prohászku se z levé strany zahrával trestný kop a Barankův centr přesně našel hlavu starého mazáka Siegla - 1:1. Vyrovnání bylo na světě a to se ještě chvíli nato zjevil před Chvalovským Baranek, na koncovku však už neměl dost stability.