Blšanští se poprvé ve své historii připravují na sezonu i v zahraničí. Soustředění probíhá v krásném sportovním středisku, rakouském Lindabrunu. Z mužstva odcházejí Bouda, Macháček Z., Podrabský a Troch s Myškou na vojnu. S aktivní činností končí Jirka Hendrych, aby se pak k překvapení všech i svému objevil v dresu třetiligové České Lípy. Naopak se mužstvo výrazně posiluje příchodem Aleše Laušmana z prvoligové Dukly Praha. V průběhu podzimu do mužstva naskočí ještě výborný Jaroslav Sláma a formuje se tak silná osa týmu: Chvalovský, Sedláček, Kovář, Kubata, Melichar, Laušman a Rosa. Navíc pro jaro jsou k dispozici další dva noví hráči Petr Glaser a Jaroslav Jeřábek. Zajímavostí tohoto ročníku a lounského regionu bylo dlouho očekávané derby Blšany - Dukla Žatec, jemuž přihlížela rekordní návštěva 700 diváků. Vždyť ještě před třemi lety hrály Blšany o pět tříd nižší soutěž než Dukla. Vítězství 3:1 bylo pro domácí velkým úspěchem. V devátém kole Blšany však prohrály zcela nečekaně doma s Roudnicí a skončila tak domácí neporazitelnost od 24.května 1987. Dominantní událostí v blšanském klubu bylo zvolení dosavadního předsedy oddlílu kopané ing. Františka Chvalovského do čela nově ustanoveného Českého fotbalového svazu, to se psal 27. leden 1990. Pro blšanskou kopanou neměla tato významná sportovní a společenská událost negativní dopad, protože František i v této, pro něj a celou společnost, hektické době, zůstal dál aktivním hráčem mužstva. Osud tomu patrně chtěl, že v závěru jarní části opět derby s Duklou Žatec nakonec rozhodlo o postupu do II. národní fotbalové ligy. Neuvěřitelné se stává skutečností, Blšany se stávají mužstvem mající právo pyšnit se přívlastkem „ligové.