Jiří Němec, posila z FC Schalke 04, říká: JEDEN HRÁČ NEROZHODUJE, DŮLEŽITÝ JE TÝM
Jiří, vítáme Vás ve žlutomodrém dresu Blšan. Není tajemstvím, že jste měl i další nabídky, proč jste se rozhodl právě pro náš klub?
„Faktem je, že jsem se definitivně rozhodl ukončit působení v Bundeslize a ještě v zimě jsem si myslel, že můj přechod do našeho fotbalu bude jednoduchý – dostanu nabídku, podepíši ji a bude… Pak přišly nabídky dvě a já se rozhodoval. Sám nemohu jednoznačně říci, co v mém rozhodování převážilo. Prostě jsem podepsal jednoroční smlouvu s roční opcí Blšanům a jsem zde.“
Do Blšan jste v průběhu minulého ročníku zavítal několikrát. Co Vás sem táhlo? A jak můžete zhodnotit utkání, která jste na jaře viděl?
„Trénuje tu můj přítel Günter Bittengel, a tak jsem využil – kdykoliv jsem měl čas – možnost popovídat si s ním o situaci a novinkách v českém fotbalu. Viděl jsem dva nebo tři zápasy. Mužstvo nehrálo špatně, ale ztrácelo body, protože nedokázalo proměnit brankové šance, které si vytvořilo.“
Měl byste být vůdčí osobností mužstva a pozitivně působit na mladé fotbalisty. Zároveň se ale asi nevyhnete tlaku, kterému jsou vystaveni prakticky všichni čeští fotbalisté po návratu do domácí nejvyšší soutěže. Jste na to připraven?
„Samozřejmě jsem o tom uvažoval, spoluhráč ze Schalke Radek Látal mě před návratem na jaře dokonce varoval! Ale vím, co mě čeká a jsem na to připraven. Něco jsem v kariéře už zažil, a tak jsem připraven na očekávání a zvědavost fanoušků, na ,zájem´ soupeřů, ale třeba i na případné přijetí zástupci médií. Jeden hráč ale nemůže rozhodovat zápasy, důležitý je tým. Na to jsme sázeli v Gelsenkirchenu a dokázali s mužstvem bez hvězd vyhrát i Pohár UEFA. Tým bude důležitý i tady v Blšanech. Myslím, že tady týmový duch je. Starší zkušenější hráči vědí, co je potřeba a mladí to respektují. Samozřejmě bych rád do toho zapadl a pomohl i já.“
V jakém stavu jste našel český ligový fotbal?
„Na tuto otázku opravdu nemohu odpovědět. Byl jsem devět let pryč a zatím jsem poznal jen přípravu, přípravné zápasy. Musím se nejprve zorientovat a snad v zimě bych mohl odpovědět…“
|